Skip to content

obprobrium

obprobrium, obprobri(i)

Neuter · Noun · 2nd declension

Frequency:
Lesser

reproach, taunt; disgrace, shame, scandal; source of reproach/shame;

Inflections

CaseSingularPlural
Nom.
obprobrium
obprobria
Gen.—
obprobriorum
Dat.
obprobrio
obprobriis
Acc.
obprobrium
obprobria
Voc.
obprobrium
obprobria
Abl.
obprobrio
obprobriis