profano, profanare, profanavi, profanatus:

Verb · 1st conjugation · variant: 1st

Frequency:
Lesser

desecrate, profane;

Conjugations

Finite Forms

PersonSingularPlural
1profanoprofanamus
2profanasprofanatis
3profanatprofanant

Infinitives

VoiceTenseForms
activepresentprofanare
activeperfectprofanavisse
passivepresentprofanari

Imperatives

active

present
PersonSingularPlural
2
profana
profanate
future
PersonSingularPlural
2
profanato
profanatote
3
profanato
profananto

passive

present
PersonSingularPlural
2
profanare
profanamini
future
PersonSingularPlural
2
profanator
—
3
profanator
profanantor

Participles

Perfect Passive Participle

masculine

CaseSingularPlural
Nom.
profanatus
profanati
Gen.
profanati
profanatorum
Dat.
profanato
—
Acc.
profanatum
profanatos
Voc.
profanate
profanati
Abl.
profanato
—

feminine

CaseSingularPlural
Nom.
profanata
profanatae
Gen.
profanatae
profanatarum
Dat.
profanatae
—
Acc.
profanatam
profanatas
Voc.
profanata
profanatae
Abl.
profanata
—

neuter

CaseSingularPlural
Nom.
profanatum
profanata
Gen.
profanati
profanatorum
Dat.
profanato
—
Acc.
profanatum
profanata
Voc.
profanatum
profanata
Abl.
profanato
—

Gerundive

masculine
CaseSingularPlural
Nom.
profanandus
—
Gen.
profanandi
—
Dat.
profanando
—
Acc.
profanandum
—
Voc.
profanande
—
Abl.
profanando
—
feminine
CaseSingularPlural
Nom.
profananda
—
Gen.
profanandae
—
Dat.
profanandae
—
Acc.
profanandam
—
Voc.
profananda
—
Abl.
profananda
—
neuter
CaseSingularPlural
Nom.
profanandum
—
Gen.
profanandi
—
Dat.
profanando
—
Acc.
profanandum
—
Voc.
profanandum
—
Abl.
profanando
—

Supines

accusative: profanatum; ablative: profanatu