Skip to content

opprobrium

opprobrium, opprobri(i)

Neuter · Noun · 2nd declension

Frequency:
Lesser

reproach, taunt; disgrace, shame, scandal; source of reproach/shame;

Inflections

CaseSingularPlural
Nom.
opprobrium
opprobria
Gen.—
opprobriorum
Dat.
opprobrio
opprobriis
Acc.
opprobrium
opprobria
Voc.
opprobrium
opprobria
Abl.
opprobrio
opprobriis